Pýchou města je národní kulturní památka strakonický hrad ležící na soutoku řek Otavy a Volyňky. Středověký hrad ze 13. století prošel řadou úprav, a tak zde najdeme stavební prvky několika architektonických slohů. Jeho stavební vývoj byl ukončen v letech 1714 – 1721 barokní zámeckou přístavbou a má tři volně přístupná nádvoří. Velkou část hradu využívají Muzeum středního Pootaví (otevřeno denně mimo pondělí 9,00 - 17,00 hod., vstupné: dospělí 40,- Kč; děti, studenti, důchodci 20,- Kč), které v jedenácti sálech představuje historii kraje od pravěkého osídlení až po současnost, městská Šmidingerova knihovna a základní umělecká škola.
Ve středu města na Velkém náměstí, kde se nachází historické domy s bohatě zdobenými fasádami. Na rohu Velkého náměstí a ulice U Sv. Markéty nás zaujme budova České spořitelny se sgrafitovou výzdobou, kterou vytvořil akademický malíř Josef Bosáček podle návrhů Václava Malého. Na téže straně můžeme vidět také domy čp. 44 a 45, zvané Papežovy, se štítem zakončeným volutami. Naproti České spořitelně vévodí Velkému náměstí budova bývalé radnice vyzdobená podle návrhů Mikoláše Alše taktéž akademickým malířem Josefem Bosáčkem.
Na protější straně ulice U Sv. Markéty na bývalém hostinci U Švehlů čp. 140 je pamětní deska připomínající strakonického rodáka, národního umělce Josefa Skupu. Z původní středověké zástavby se dochovaly Masné krámy čp. 142.
Stoupající ulicí Na Stráži, připomínanou již v 16. století, se můžeme vydat kolem budovy sokolovny, postavené v roce 1896, do Rennerových sadů, které byly založeny v místech městského opevnění. Nesou jméno Antonína Rennera, strakonického rodáka, který po smrti odkázal pozemky třem veřejným institucím ve Strakonicích. V roce 1837 zde byl na umělém návrší postaven pozdně empírový gloriet (umístění na mapě), drobná parková stavba v podobě otevřeného antického chrámu. Do dnešní podoby byly sady rozšířeny až počátkem 20. století. Nepřehlédněte ani pomník mistra Jana Husa (umístění na mapě) a Antonína Rennera (umístění na mapě), kaplička sv. Jana Nepomuckého (umístění na mapě).
Procházka z Velkého náměstí ulicí Lidickou může končit u bývalého Siebertova ústavu s kaplí sv. Martina (umístění na mapě), který se nachází pod areálem strakonické nemocnice. V současné době zde sídlí domov důchodců.
Z Velkého náměstí můžeme stejnojmennou ulicí sejít ke kostelu sv. Markéty z roku 1583. Sousední malebné Palackého náměstí, nazývané také Malé, bylo odděleno od ostatní části města mlýnským náhonem. Jeho rameno dodnes vede od budov staré továrny Fezko a s řekou Otavou se spojuje pod sídlištěm 1. máje.
Dominantou Palackého náměstí je barokní mariánský sloup (umístění na mapě) z let 1730 – 1740. Původně stával na Velkém náměstí. Morové sloupy byly stavěny jako výraz díků za odvrácení morové epidemie a současně jako prosba k Panně Marii, aby bylo město takovéto rány napříště uchráněno.
Průchodem uprostřed Palackého náměstí se vrátíme k řece Otavě a na Palachův most. Toto přemostění nahradilo dva původní železné mosty a začalo sloužit v roce 1977. Most je pojmenován po studentovi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Janu Palachovi, který se ve svých dvaceti letech dne 19. ledna 1969 upálil v Praze na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.
Na prostranství u ulice Ellerova si můžeme prohlédnout repliku brány pravěké svatyně zvané Stonehenge (umístění na mapě). Autor Ing. Pavel Pavel ověřoval jeden ze způsobů stavby významné anglické památky z doby před 4000 let.