Podrobnější informace o městě najdete na http://www.strakonice.net/turista

Na soutoku řek Otavy s Volyňkou, kolem křižovatky silnic Praha - Vimperk a České Budějovice – Horažďovice, v blízkosti železničního uzlu České Budějovice – Plzeň a Březnice - Vimperk se za staletí rozložily Strakonice, moderní město se zajímavou historií, architekturou i známými průmyslovými podniky.

Ve stínu mohutného středověkého hradu vzniklo ve 14. století z osady město, které postupně pohltilo další osady, Bezděkov, Žabokrty a Lom, jehož existenci dodnes připomíná kostel sv. Václava. Původní středověké město tvořilo jedinečný urbanistický celek, dodnes patrný při procházce centrem. Dvě téměř rovnoběžná protáhlá náměstí spojená jedinou úzkou ulicí (U Sv. Markéty) a mlýnský náhon s ramenem řeky vytvořily uprostřed řeky ostrov (místní část Na Ostrově). Dávnou historii připomínají i Masné krámy na Velkém náměstí, mariánský sloup uprostřed Palackého náměstí či kostel sv. Markéty. Obě náměstí a ulice u Rennerových sadů zdobí několik patrových domů s bohatě zdobenými fasádami.

Průmyslový rozvoj předminulého i minulého století pozměnil charakter a vzhled města. Proslulé textilní výrobky Fezka vznikaly v závodech u hradu či v lokalitě Na Ostrově a výrobní haly České zbrojovky zabraly pole, louky   i rybník i bývalé osady Lom.

Současné město nabízí nejen příjemné procházky městem či nedalekým Podskalím a podél břehů Otavy, ale všem návštěvníkům jsou otevřeny brány plaveckého areálu, zimního stadionu, tělovýchovných a kulturních zařízení.

Hrad je ojedinělou historickou a stavební památkou, která v minulosti poznamenala vývoj Strakonic, neboť vlastníci až do 19. století významně ovlivňovali život obyvatel města. Do roku 1243 byl výlučným vlastníkem hradu šlechtický rod Bavorů ze Strakonic. Toho roku převedli část na řád sv. Jana Jeruzalemského, johanity, kteří na počátku 15. století získali na dlouhá léta hrad celý. V českých zemích snad není podobný objekt, který by měl v držení jediný vlastník téměř 700 let. Teprve v roce 1925 došlo k další majetkové změně, hrad koupil poslanec Rudolf Beran.

Nejstarší části hradu nesou znaky gotické architektury - kostel sv. Prokopa, původně zasvěcený sv. Vojtěchovi, jehož stavba začala ve 13. století, kapitulní síň a válcová věž s břitem, Rumpál. Renesance poznamenala stavbu věže Jelenky v jižní části a v klasicistním stylu bylo upraveno průčelí východní části, zvané zámek. Další stavební úpravy souvisely především s přestavbami bývalých hospodářských provozů - pivovaru, mlýna a velkostatku. Postupné rekonstrukce zásadně nezměnily středověký vzhled hradu s uzavřeným druhým nádvořím a hradním příkopem v blízkosti řeky. Strakonický hrad nikdy nebyl uzavřeným objektem, vždy patřil k městu a žil s ním.

Déle než pět desetiletí zvou k prohlídce výstavní sály muzea, knihovně slouží budovy v severozápadní části. Část zámku využívá základní umělecká škola, v kostele se slouží pravidelné bohoslužby a nádvoří je místem pořádání mnoha zajímavých akcí. Každý návštěvník si jistě v rozsáhlém areálu najde zajímavé místo nebo pořad, který jej zaujme.

Pomníky, pamětní desky či pravidelné kulturní akce připomínají občanům města významné rodáky. Vedle Františka Ladislava Čelakovského zaujímá významné místo také Josef Skupa, tvůrce světoznámých loutek Spejbla a Hurvínka.

Ke Strakonicku již několik století neodmyslitelně patří lidová muzika s doprovodem dud. Dudácká tradice se stala základem pro současné mezinárodní dudácké festivaly a pravidelné setkávání dudáků z celého světa.